pondělí 6. března 2017

Happiness #1

V téhle nové sérii bych vám ráda říkala o maličkostech, které mne každý den potěší. Možná to je divné, ale já sama si to potřebuji připomínat, takže proč se o štěstí nepodělit i s vámi. Chtěla bych, aby tohle byla taková motivace a oáza štěstí (tohle zní fakt dost špatně, ale chápete mě), takže sem budu dávat i nějaké hezké citáty a obrázky.

Úsměv cizího člověka v tramvaji

Dobrá snídaně

Čokoláda

Koťátka a šťeňátka

pátek 3. února 2017

Review- I'll give you sun

Název- Dám ti slunce
Autor- Jandy Nelson
Rok vydání- 2016
Nakladatelství- CooBoo
Počet stran- 360

Anotace-Jude a její dvojče Noah jsou si neuvěřitelně blízcí. Když je jim třináct, Jude pochopí, že je krásná, a Noah zas, že je gay. Třináctiletý Noah má kromě své sestry už jen jedinou lásku: kreslení. A dělá všechno pro to, aby se dostal na prestižní uměleckou školu. Jude naproti tomu víc řeší kluky. O tři roky později je všechno jinak. Na školu snů se dostala Jude, ale je z ní zakřiknutá šedá myška, co se schovává za své výtvory. Z Noaha se stal pařmen a lamač dívčích srdcí. A jejich máma je mrtvá. Dvojčata spolu skoro nemluví a ani jeden nedokáže říct, proč vlastně. A jejich životy jsou bez toho druhého úplné pouze z poloviny. Podaří se jim najít k sobě zase cestu, poskládat svůj svět a získat šanci na šťastný život?

Tuhle knihu jste už nejspíš viděli v minulém článku. Byla to poslední kniha, kterou jsem teď přečetla a stala se mojí nejoblíbenější. Ze začátku mi připadala trošku  nudná, ale na dalších stránkách mě naprosto uchvátila. Ačkoli nemám moc ráda když se v knížkách střídá pohled, vím, že to dělám knížce na wattpadu, ale asi to už dělat nebudu, tak tady mi to nevadilo, protože to bylo v jiných letech. Jeden pohled vyprávěl přítomnost, druhý minulost. 
Jude i Noaha jsem si rychle oblíbila. Noaha, ale více. Nevím proč, ale je mi mnohem víc sympatický než Jude. 
V příběhu dojde i na lásku. Takže má takové zaláskované příběhy rád určitě tam svoje najde také.
Hodně se mi líbí, že v knížce jsou i strašně milé a zábavné vedlejší postavy, třeba Oscar. Všichni účinkující mají své příběhy propojené, nikdo tam není jen tak.
Knížka se mi jednoduše moc líbila a doporučila bych ji všem. Je to sice young- adult, ale chytrá a jiná. Podobnou knížku jsem nikdy nečetla. 


Pokud chcete, aby se vám děly zázraky, musíte je vidět.

neděle 22. ledna 2017

What I got for Christmas 2016

Vánoce jsou svátky klidu a pohody, ale stejně se všichni těšíme na ty dárečky. Já jsem si Štědrý den moc užila, celý den pohádky, ládování cukrovím  a zdobení stromečku. No, a večer salát s řízkem, vyhlížení Ježíška a pak ty dárky. Shrnutí mého dne :D
Já osobně jsem za své dárky ráda a jsem z nich nadšená! Ale stejně Vánoce jsou hlavně o tom být s rodinou a lidmi, které máme rádi. Tak jdeme na to!
Knihy
První, ne tak úplně kniha je Slza obrazem. Teď budu znít jak nějaká blbá fanynka, ale já je fakt miluju. Jejich písnička mají úplně jiný rozměr a Petrův hlas je prostě krásný. U fotek jsou většinou malé odstavečky s textem.

Pak tu mám knihu, která mi udělala největší radost. Je sice nejtenčí ze všech, ale souvisí s Harrym Potterem. Někteří možná už ví, že se jedná o Bajky Barda Beedleho. Je tam i komentář Albuse Brumbála. A je tam napsáno:,, Z původních run přložila Hermiona Grangerová". No není to ůžasné?

neděle 15. ledna 2017

The best books of 2016

Možná to o mně nevíte, ale strašně ráda čtu. Za tento rok jsem přečetla asi okolo padesáti knih což je (podle mě) docela dobrý výkon. samozřejmě, že vám sem nebudu vypisovat všechny, ale napíšu vám sem jen pár těch nejlepších.
Výsledek obrázku pro 100 přáníZnáte ten pocit když jste s někým šíleně pohádaní, vy mu napíšete ,, omluvný" dopis a ten člověk vám napíše, že jste ho dojali. Nic víc. A pak jak máte pobrat jestli jste v pohodě a nebo ne? -_- Ale to už je v pohodě.

100 přání 
Příběh této knihy se odehrává v hlavním městě Itálie, Římě. Hlavní hrdinka vejde do knihkupectví a narazí na prodavačku, která umí létat. Hrdinka dostane možnost splnit lidem kolem sebe 100 přání. Poslední si může nechat pro sebe.
Tahle knížka se mi moc líbila. Sice jsem jí četla ze začátku roku takže  si ji moc nepamatuji, ale byla jsem z ní nadšená.



Výsledek obrázku pro drahokamy sérieSérie Drahokamy
Gwendolynina sestřenice má brzy poprvé přeskočit v čase. ale co když se stala chyba a místo ní přeskočí Gwendolyn? A jaké to je být zamilovaná do arogantního tupce?
Výsledek obrázku pro stříbrná kniha snůTyhle tři knížky jsem si fakt zamilovala a jestli jste je nečetli tak si je přečtěte. Fakt nevím jak bych to popsala, ale tyhle knížky nemůžu nemilovat. Je to prostě dokonalé! Když nevím co číst sáhnu po těhle knížkách a vždycky vím, že nebudu zklamaná.

Snová série
Tajuplné dveře s klikou ve tvaru ještěrky, mluvící sochy a zdivočelá chůva se sekerou… sny Liv Silberové jsou poslední dobou docela strašidelné. Obzvlášť jeden ji neustále pronásleduje. V tomhle snu je v noci na hřbitově a pozoruje čtyři kluky během jakéhosi podivného magického rituálu.
Tahle série je od stejné autorky jako Drahokamy. Autorka dokáže i smutné situace napsat s humorem. Obdivuji na ní i to, že všechno dokáže vymyslet tak, že to dává smysl. Z téhle série jsem četla jen dvě první knížky, ale teď už se chystám na třetí.

Bajky Barda Beedleho
Kdo jste četl Harryho Pottera určitě, víte o co se jedná. Jsou to bajky ze světa kouzelníků.  Pro nás je nejznámější ta o třech bratrech a relikviích smrti. K bajkám jsou přidány i poznámky Albuse Brumbála, většinou se jedná o historii a o názory lidí.
Výsledek obrázku pro škola dobra a zla všechny tři knihyNa mě je ta kniha celkem krátká, ale i tak se mi líbila. Bajky jsou zajímavé a i poznámky Brumbála jsou poutavé. Moc se mi líbil takový malý detail. V knížce je napsáno, že ji přeložila Hermiona Grangerová, což je podle mě úplně strašně super.

Škola dobra a zla
Sofie a Agáta, dvě obyčejné holky ze světa smrtelíků, se dostanou do světa pohádek. 
Výsledek obrázku pro malý princAno, tenhle rok jsem trochu ulítávala na sériích. Tahle série se mi ze začátku moc nelíbila, ale v druhém díle mě opravdu velmi upoutala a dostala se mezi mé nejoblíbenější knihy roku 2016. 

Malý Princ
Sice jsem ho četla už jako malá, ale stejně jsem ho ještě nějak moc nechápala. Nedávno jsem si ho přečetla znovu a už jsem zase chápala o něco víc. V téhle knížce budu asi dokonce života odkrývat tajemství.

Jaké knížky za tento rok jsou vaše nejoblíbenější? A kolik jste jich přečetli? Tak pa!

pátek 16. prosince 2016

Christmas talk

Já tak miluji Vánoce a povídání si o nich. Vždycky se můžete dostat k něčemu jinému. A proto jsem si dneska připravila Christmas talk.
Prostě takové povídání, najdu si i možná pár otázek o Vánocích, dám vám sem moje oblíbené věci o Vánocích a bude to prostě takovej mišmaš.
Proč bychom vlastně měli mít ty Vánoce rádi? Vždyť to jsou vlastně prázdniny ke konci roku kdy od ostatních dostaneme nějaké dárky. Ano, sice to tak nějak vypadá, ale to neznamená, že to tak je.
 Vánoce jsou o tom abychom byli s těmi, které máme rádi a aby jsme si s nimi ten čas užili. Je to o tom abychom byli šťastní a s přáteli, protože ti jsou naše štěstí. Dárky, cukroví a dovolená jsou vlastně jen bonus.
Když jsem byla malá Vánoce jsem vlastně opravdu brala jako den kdy dostanu nějaké dárky, ale to asi každé dítě. Ale doteď mám Vánoce spojené se zdobením stromečku, to jsem dělala vždycky s tatínkem.

Když už jsem u těch stromečků, máte doma živá a nebo umělý? My měli živý asi jen třikrát, jinak jsme měli umělý. Poslední dobou se mi, ale dost zamlouvají ty úplně obyčejně stromečky na zeď( viz obrázek 1). My u zdobení vždy koukáme na pohádky a pojídáme cukroví. Na stromeček věšíme slaměné ozdoby, zvonečky a takové ty ozdoby, které třeba od někoho dostaneme a nebo třeba koupíme odděleně. Pak samozřejmě různé řetězy a světélka.

čtvrtek 1. prosince 2016

Christmas things




Výsledek obrázku pro christmas treat



 Ahoj, jak asi víte dneska je ( konečně) 1. prosince a to znamená, že za 24 dní jsou Vánoce! Dnes si to každý uvědomuje. Já tu mám tedy pár věci, které podle mne k Vánocům patří. Užijte si to!

Kakao a vánočka 

Na Štědrý den ráno mám k snídani vždy toto.. Podle mě to prostě k Vánocům patří. Ale štve mne to, že brácha rozinky nenávidí a vždycky jich má ve vánočce kupu a já tam mám jednu, ikdyž rozinky miluji.

Pečení cukroví

Já pečení miluji, ale nejlepší je stejně to pak všechno sníst. A u cukroví to platí dvojnásob. Můj  nejoblíbenější druh jsou ,,vosí hnízda" a sněhové pusinky.  Pečeme, ale i klasické linecké a vanilkové rohlíčky. Když cukroví peču většinou u toho poslouchám vánoční koledy a písničky, mám pak krásnou vánoční náladu. 

pátek 18. listopadu 2016

Past is Past

Jak to napsat? Psala jsem ti už tolik dopisů, že to nespočítám na prstech. Všechny strašné. Ani jeden se ti nedostal a ani nedostane do rukou. Protože tvoje ruce už mě nikdy nepotkají a ani neobejmou. Chtěla bych zpět těch nádherných čtrnáct dní s tebou. Chci zpět to naše první objetí. Pamatuji si na to úplně přesně. Ty možná už ani nevíš , že jsme se někdy objali. 
Pamatuješ jak jsi mne chodil po večerech děsit ? Jak jsem tam dostávala každý večer tři infarkty? A pak ti začala říkat Šklíbo? Nebo  na naše snídaně, jak jsem tě rozesmívala a ty ses musel přesunout jinam. Chybí mi to.
Na táboře jsme spolu byli pořád. Všude jsme spolu chodili, každý večer jsme byli spolu a byli jsme spolu v týmu, takže i při hrách.  Podle mě to nebyla náhoda. Proč bychom se najednou začali bavit, proč bychom spolu byli v septetu, proč bychom spolu byli v týmu? Náhoda? Jasně, to říkej někomu jinému.
Měla jsem naději, že to tak zůstane i po táboře, když bydlíme jen přes dvě silnice. Myslela jsem, že si budeme psát a volat, že spolu budeme chodit ven. Ale všechno Karel zkazil. Tebe dal do jiného oddělení a mne nechal v tom kde jsme byli dřív oba.
Slíbil jsi mi, že se budeme vídat a že, někdy ven půjdeme. Hmm, sliby se asi v dnešní době neplní. Sice se vídáme, ale už se se mnou nechceš ani pozdravit. Na začátku to bylo v pohodě, to jsme si povídali a objímali se, ale pak přišel koncert v televizi a ty ses tam bavil jenom s Johankou. Víš, jak bolelo to, jak jsi jí přede mnou naschvál objal a jak dlouho jsi jí objímal. Takhle dlouho jsi mě nikdy neobjal.
Hej, bolelo to fakt moc, myslela jsem, že tam začnu brečet, protože to, že mne ani nepozdravíš, a to jsi se mnou trávil tolik času, a jinou takhle obejmeš je opravdu síla.
Snažila jsem se před tebou hrát holku, které jsi úplně fuk, ale nešlo to. Já na tebe stejně stále koukala, stále jsem tě hledala očima. A když jsem tě našla píchlo mne u srdce. Vypadal jsi úplně stejně jako jsem si tě pamatovala, ale byl jsi úplně jiný. 
To jak mi chybělo a chybí tvoje ,,staré" já, mě ničí. Byla jsem, ale ráda, že mám fotku s tebou kdy jsi byl úplně v pohodě. Dala jsem jí na instagram s tím, že mi strašně chybíš. A ty jsi se na na mě strašně naštval. Měla jsem se tě zeptat, ale přestat se se mnou úplně bavit. 
Nejlepší pocit tohleto, fakt. Bavit se s někým tak jak jsme se bavili a pak se na něj vykašlat. Why not?  Možná to vypadá tak, že mi to je, úplně jedno, ale věř, že není. Uvnitř duše mě to sžířá. Nikdo to neví, ale já jsem z toho fakt tak smutná jako snad nikdy z ničeho. Navíc už to trvá tak dlouho, chtěla bych na tebe zapomenout. Aby to bylo jako minulý rok, když jsme se nebavili, abys mi byl jedno. Jenže víš, co? Nejde to. Nejde to když tě mám tak moc ráda. Chtěla bych abychom byli v pohodě. Hm, ale tak už asi nic. 
Chtěla bych ti říct tohle: Nikdy na tebe nezapomenu. Jsi první člověk, který mi tak věřil. Který mně podporoval, který se mnou trávil čas. Díky moc. 


Mám tě ráda a moc <3 
Ty víš kdo

sobota 12. listopadu 2016

Welcome

Ahoj,
vítám tě na tomhle novém blogu. Asi si říkáš proč sweet world, ale na to je jednoduchá odpověď. Jsem dívka, která téměř stále žije ve svém sladkém světě, kde jde vše podle představ.
Ať už počasí, tak i vztahy. No, ale pak je tu taky realita, která mě  ničí. Všude nenávist a zloba. Hmm, ale s tím se musím smířit.
Možná mě znáš z mého skoro dva roky starého blogu storyholky. Ten na internetu sice pořád je a bude, ale už na něj články přistávat nebudou. Přece jenom jsem trochu vyrostla. Zjistila jsem hodně věcí. Třeba, že nejvodnatější řeka Afriky je Kongo. Nebo jak jednoduché je obejmout kluka. A taky, že jsou i lidé, kteří vypadají jako přátelé, ale také tak jenom vypadají. pak tu jsou také lidé, kteří přáteli opravdu jsou. Ale to co máme rádi si musíme pořádně hlídat a starat, jinak to zmizí. Hlídejte si osoby v životě, o které stojíte.

Chtěla bych prostě začít novou kapitolu. Chci aby tenhle blog byl místo, kam budu chodit ráda. Nechci abych se do toho musela nutit. Chci být sama sebou a to naplno. takže až budu smutná tak budu psát smutně a nebudu se připitomněle přetvařovat. 
Někdy příště.
Vaše Ošklivé Káčátko